Tenhle článek bude o mých prvních zkušenostech ve Starbucks. Proč by měl být zajímavý? Myslím, že patřím mezi velké kuriozity, protože nejím ani nepiju čokoládu, kávu ani mléko.
Ve Starbucks jsem byla poprvé tenhle rok v Anglii. Když jsem vešla a ucítila nasládlou chuť kávových a čokoládových nápojů začala jsem pochybovat o mém úmyslu konečně si zde něco koupit. Při luštění anglických názvů všech nápojů jsem narazila na čaje a já se zaradovala protože čaje miluju. Když jsem na ženu za kasou vystřelila objednávku, ona vzápětí začala luštit co přesně si chci s mou strašnou angličtinou objednat a protože mi nedošlo, že si musím vybrat druh čaje, dál jsem se na ni jen usmívala. Po pár minutách ze mě konečně dostala, že chci zelený čaj.
Tímto jsem dostala do rukou nejlepší zelený neochucený čaj v dějinách mých chuťových buněk. Musím opravdu říci, že ta trapná situace stála za to. Od té doby jsem chodila pro tento čaj každý den. Kdo však není moc velkým fanouškem zelených čajů, pro ty jsou zde samozřejmě také ovocné čaje: Čaj se směsí ibišku, vanilkový čaj, ...
Je to první článek, takže se moc omlouvám, že je kratší.
Žádné komentáře:
Okomentovat